Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- valka_o_nezavislost [2017/08/16 10:28]
betka
+++ valka_o_nezavislost [2017/08/24 14:29] (aktuální)
betka
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 ====== Válka o nezávislost Izraele aneb na co ve škole nebyl čas ======
-Když jsem si vybrala válku o Izrael jako téma své seminárky, všem jsem říkala, že to je hlavně proto, aby se o tom taky někdo dozvěděl, protože období po druhé světové válce je ve škole všeobecně trestuhodně zanedbávané. Teď mi ale došlo, že jí četli kromě mě všeho všudy dva lidé - mamka a pan učitel. A že ostatní ani nemají možnost se k ní dostat. Tak tedy, tady jí máte.
+Když jsem si vybrala válku o Izrael jako téma své seminárky, všem jsem říkala, že to je hlavně proto, aby se o tom taky někdo dozvěděl, protože období po druhé světové válce je ve škole všeobecně trestuhodně zanedbávané. Teď mi ale došlo, že ji četli kromě mě všeho všudy dva lidé - mamka a pan učitel. A že ostatní ani nemají možnost se k ní dostat. Tak tedy, tady ji máte.
 \\
 \\
@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 První střety mezi Araby a Židy přišly prakticky ihned po rozhodnutí OSN o rozdělení Palestiny. Arabové vyvolali řadu nepokojů, napadali a zapalovali židovské obchody v Jeruzalémě. Britská správa oznámila, že od 30. listopadu 1947 do 1. února 1948 bylo zabito 1427 Arabů a 381 Židů*. Po masakru v židovské osadě Etzion Bloc, kde Arabové zavraždili všechny obyvatele, nezůstaly židovské ozbrojené organizace pozadu. Jednotky organizace Irgun Zvei Leumi a Stern napadly arabskou vesnici Deir Jasin a zabily 250 obyvatel, většinou civilistů, z toho mnoho žen a dětí*.
 K podobným útokům, které byly z jedné či druhé strany považovány za odvetné, docházelo nepřetržitě až do vypuknutí „plnohodnotné“ války po vyhlášení samostatnosti. Do té chvíle bylo od přijetí Rezoluce OSN o rozdělení Palestiny zabito již 1200 Židů*.
-{{ :declaration_of_state_of_israel_1948_1_.jpg?300 |}}
+{{ :declaration_of_state_of_israel_1948_1_.jpg |}}
 //Vyhlášení nezávislosti Státu Izrael. Zdroj: http://shalom-israel-shalom.blogspot.cz// //
 \\
@@ Řádek 48: / Řádek 48: @@
 ==== 3. Po vyhlášení státu ====
 === Arabská ofenziva ===
-. května 1948 byla v pět hodin odpoledne podepsána v Tel Avivu //Deklarace o nezávislosti Izraele//. Ani ne čtyřiadvacet hodin po té už musel mladý stát čelit otevřené ofenzivě Arabů. Arabská armáda pěti zemí – Egypta, Zajordánska, Sýrie, Libanonu a Iráku zaútočila na Izrael ze tří různých stran{{ :seminarka_1.jpg?300|}}.
+{{ :seminarka_1.jpg?300|}}
+. května 1948 byla v pět hodin odpoledne podepsána v Tel Avivu //Deklarace o nezávislosti Izraele//. Ani ne čtyřiadvacet hodin po té už musel mladý stát čelit otevřené ofenzivě Arabů. Arabská armáda pěti zemí – Egypta, Zajordánska, Sýrie, Libanonu a Iráku zaútočila na Izrael ze tří různých stran.
 Egyptská armáda (10 000 mužů, tankový prapor, dělostřelectvo, tři stíhací letky a formace bombardérů) zaútočil z jihu, jedna egyptská brigáda měla za úkol obsadit hlavní město Tel Aviv, zatímco druhá postupovala z jihu k Jeruzalému. Ze severu mělo Jeruzalém obsadit 10 000 elitních vojáků – beduínů, z mandátního území Británie Zajordánska. Nutno podotknout, že vyšší velitelské funkce v této armádě zastávali britští důstojníci. Irácká armáda měla rovněž 10 000 mužů  a jednotky postupovaly do Izraele v druhém sledu*. Syrská a Libanonská armáda měla dohromady taktéž 10 000 mužů. To je tedy armáda o celkové síle 40 000 vojáků, plně vybavená tanky, dělostřelectvem a letectvem. Oproti tomu Izrael, kde ozbrojenými složkami jsou militantní židovské organizace a mladičká armáda ještě neměla zdaleka všechny zbraně, se kterými počítala a které zaplatila, hlavně dělostřeleckou a leteckou techniku.
 \\
 \\
 Z toho důvodu měla arabská ofenziva zpočátku úspěch. V prvních dnech dobyli Arabové dvě židovské osady a obsadili třetí. První egyptská brigáda se dostala na vzdálenost čtyřiceti kilometrů od Tel Avivu a druhá brigáda dosáhla jižního okraje Jeruzaléma. Právě o Jeruzalém se vedly nejtěžší boje. Izraelští obránci se dostali pod přímou palbu Arabů, kteří obsadili všechny výšiny nad městem a přístupové komunikace. Po dělostřelecké palbě obsadily arabské jednotky Zeď nářků a Šalamounův chrám, což byla těžká rána pro morálku obránců*.
-Egyptská armáda obsadila v první fázi války celou jižní část Izraele. Arabská legie byla před závěrečným útokem a dobytím celého Jeruzaléma, írácké tanky byly patnáct kilometrů od pobřeží Středozemního moře, syrsko-libanonské jednotky byly v oblasti Západního břehu Jordánu. Izraelcům docházela munice, zásoby a zvyšovaly se ztráty. V některých izraelských oddílech zbyly jen dvě třetiny mužů z původního počtu4.
+\\
+Egyptská armáda obsadila v první fázi války celou jižní část Izraele. Arabská legie byla před závěrečným útokem a dobytím celého Jeruzaléma, írácké tanky byly patnáct kilometrů od pobřeží Středozemního moře, syrsko-libanonské jednotky byly v oblasti Západního břehu Jordánu. Izraelcům docházela munice, zásoby a zvyšovaly se ztráty. V některých izraelských oddílech zbyly jen dvě třetiny mužů z původního počtu*.
+\\
+\\
+=== Izraelská obrana ===
+Novou mízu izraelské armádě dodaly stíhací letouny dovezené z Československa, kde probíhal   také výcvik pilotů. První čtyři letouny startovaly hned 29. května proti egyptským jednotkám postupujícím na Tel Aviv. Egypťané byly nejen leteckým útokem překvapeni, ale i patřičně zdecimováni. Další překvapivý útok podnikly Izraelci přímo na Káhiru. Egypťané proto s obavami z dalších náletů stáhli část svého letectva z izraelského bojiště, což významně ulevilo izraelským obráncům.
+\\
+\\
+Izraelský protiútok byl zahájen 9. července. Jedna část ofenzivy mířila na syrské pozice ve východní Galileji. Ale kvůli neúnavné dělostřelecké palbě Syřanů se nepodařilo izraelské armádě prorazit a fronta zůstala ve stejném bodě až do podepsání příměří.
+\\
+\\
+Druhé části útoku se dařilo podstatně lépe. Každý kilometr dobytého území museli sice Izraelci tvrdě hájit před zuřivými protiútoky Arabů, ale po deseti dnech ofenzivy dosáhla izraelská armáda teritoriálních zisků včetně území, které bylo podle plánu OSN původně přiznáno Arabům*. {{ :mose-dajan.jpg?200|}}
+\\
+\\
+S jakým důmyslem a nasazením bojovala izraelská armáda o každé město svědčí případ dobytí města Lydda, jen pár kilometrů od Tel Avivu. Po několika neúspěšných pokusech o dobytí, nastoupil 89. mechanizovaný prapor pod vedením podplukovníka Moše Dajana. Jeho bojovníci se v noci na transportérech, džípech a jednom ukradeném britském bojovém vozidle vřítili do města a palbou šířili kolem sebe v naprosté tmě takovou paniku, že arabští obránci v domnění, že jde o útok několika brigád, nedokázali vůbec reagovat*. Nutno dodat, že Moše Dajan se po Válce o nezávislost stal náčelníkem Generálního štábu Izraelských vojenských sil (nejvyšší hodnost izraelské armády) a byl klíčovou postavou při Šestidenní válce, když byl jmenován ministrem obrany.
+\\
+\\
+Není ale pravda, že hrdinští bojovníci byli pouze na izraelské straně. Mladý beduín Hamdan al-Biluwi velel své jednotce v obrněném transportéru. Při bitvě rozsekla jeho řidičovi střepina oko. Hamdan řekl "Nepotřebuješ vidět, udržuj směr stále rovně a nohou pevně tlač na plynový pedál." Po bitvě z jeho transportéru zbyl jen ohořelý vrak, v těle mu našli přes sto střepin, ale přežil.
+\\
+\\
+==== 4. Závěr války ====
+. července nastal dočasný klid zbraní, v pořadí již druhé příměří Války o nezávislost. V tento moment byla sebedůvěra izraelské armády už velmi vysoká, potom co nepodlehli náporu arabských armád a byli schopni provádět úspěšné protiútoky. Na rozdíl od toho hrozil arabské alianci úplný rozpad. Šlo hlavně o spor mezi Egyptem a Zajordánskem v záležitosti Palestinců. Egypťané pomohli jedné velké palestinské skupině založit 20. září v Gaze vládu "všech Palestinců". Zajordánsko na to reagovalo tím, že svolalo jinou palestinskou skupinu, která se označila jako //Palestinský národní kongres//, odmítlo vládu v Gaze a požádalo o připojení k Jordánsku. Pro Izraelce z toho vyplývalo vědomí, že mohou zaútočit jižním směrem, aniž by Arabská legie přispěchala na pomoc ohroženým spojencům*. Což také přesně udělali.
+\\
+\\
+{{ :seminarka_2.jpg?300|}}
+. října provedly izraelské vzdušné síly nálet na pozice 1. egyptské brigády, po kterém následoval mohutný úder obrněných jednotek. Izraelské jednotky rychle postupovaly k egyptským hranicím, ale žádná ze spřátelených armád Egypta se nevydala překvapeným Egypťanům na pomoc. 27. prosince 1948 už izraelská armáda překročila pomyslnou hranici na Sinajský poloostrov. Docílila toho pomocí chytrého nápadu velitele Jigala Allona, kterému bylo jasné, že se nedokáže probít na jih do města al-Audža podél Egypťany ostře hlídané hlavní cesty. Využil tedy staré římské mapy, ve kterých byla vyznačena ještě jedna rovnoběžně vedoucí cesta. Díky práci ženistů se jednotky posouvaly po relativně zpevněné cestě vždy v noci a to v takové tichosti, že jen dvě míle vzdálené egyptské stráže nepojaly vůbec žádné podezření. Allon pak nařídil předstírané útoky na egyptské jednotky podél hlavní cesty a následně provedl útok do obnaženého týlu obránců°. Po zničení obrany a obsazení města začaly izraelské jednotky rychle pronikat na egyptské území.
+\\
+\\
+V tuto chvíli se ozvali Britové, kteří se snažili zabránit jakémukoli izraelskému postupu a v OSN prosadili rezoluci, která vyzývala izraelskou vládu, aby se stáhla z tohoto regionu4. Přidal se i prezident USA Truman, který nechtěl ohrozit hospodářské kontakty s arabskými zeměmi (kvůli ropě) a rozhodl se přinutit Izrael, aby se spokojil s tím, co jeho armáda zatím vydobyla. Emisar OSN pak 6. ledna 1949 vydal oznámení, že jsou obě znepřátelené strany ochotny zastavit válečnou činnost a začít vyjednávat*.
+\\
+\\
+Dohody o příměří byly postupně podepsány se všemi zúčastněnými státy, kromě Iráku, který nemá žádnou společnou hranici s izraelským státem. Jeruzalém se stal rozděleným městem. Připomínala to betonová zeď, ostnatý drát a opuštěný prostor v zemi nikoho*. Žádný Žid nesměl navštívit Zeď nářků, protože byla pod zajordánskou správou. Paradoxně první Židé, kteří se tak po dvaceti letech dostali ke Zdi nářků, byli izraelští vojáci, když po těžkých bojích dobyli Staré město Jeruzaléma během Šestidenní války v červenci 1967¯.
+{{ :46-adan-obi.jpg |}}
+//Vztyčení vlajky v městě Eliat v březnu 1949 na znamení konce Války o nezávislost. Zdroj: http://www.independent.co.uk// //
+\\
+\\
+==== 5. Důvody izraelského vítězství ====
+Výsledek první arabsko-izraelské války mluvil jasně pro Izrael. I přes počáteční nedostatek veškerého vojenského vybavení a nutnosti vést boj na několika frontách najednou, dokázali izraelští bojovníci ubránit svoji nezávislost, území svého nového státu a dokonce ho ještě zvětšit. Do karet jim hrálo několik aspektů.
+\\
+\\
+Především obrovská odhodlanost v boji, která chyběla na arabské straně, protože Izraelci bojovali „doma“ a bojovali o všechno, zatímco Arabové se mohli vždycky stáhnout do Káhiry, Damašku apod. O bojovém nadšení arabských vojáků svědčí i případy, kdy izraelští vojáci nacházeli mrtvé irácké dělostřelce připoutané řetězy ke svým zbraním°.
+\\
+\\
+Velitelé izraelských jednotek byli většinou veteráni druhé světové války, takže mohli těžit ze svých znalostí boje proti nacistům. V izraelské armádě se také kladl velký důraz na pružnost a moment překvapení, nižším velitelům byl ponechán volný prostor pro improvizaci vzhledem k vývoji situace*.
+\\
+\\
+Tyto všechny aspekty ve zkostnatělém velení Arabů chyběly. Navíc zde byl problém v nejednotě velení, nekoordinaci postupu, v různých politických zájmech a v tom, že si každý stát koalice hrál svou hru (tzn. na vlastní pěst obsadit maximální možné území) a nezajímal je vývoj na ostatních frontách. Jako vrchol všeho lze označit to, že iráckým a syrským důstojníkům chyběla základní orientace v terénu, v generálním štábu byste nenašli ani jednu vojenskou mapu Palestiny a velitelé se řídili podle civilních průvodců a školních map°.
+\\
+\\
+==== 6. Československá pomoc ====
+Kromě diplomatické podpory při vzniku izraelského státu, pomohlo Československo Izraeli  během Války o nezávislost dodáním munice, zbraní a hlavně letounů, výcvikem pilotů a výsadkářů. Českoslovenští mechanici využili letadla //Messerschmitt Bf 109//, kterých tu po válce zbylo nepočítaně a přestavili je na model //Avia S-199//. Piloti si stroj chválili pro jeho spolehlivost, velký operační dolet (850 km) a letové vlastnosti. Výcvik izraelských pilotů probíhal na letišti v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci a Prostějově. Celkově se u nás vycvičilo přes čtyřicet pilotů, kteří se hned po návratu do Izraele úspěšně zapojili do bojů*.
+\\
+\\
+Dělo se tak i přes rezoluci OSN, která vyzývala členské státy, aby se zdržely dodávek zbraní na Střední Východ a přes americký požadavek na vysvětlení leteckého mostu z Československa do Tel Avivu, na který českoslovenští diplomaté vůbec nereagovali. Na letecký most přišla také stížnost od Arabské ligy. Protože Arabská liga nebyla žádným státem, českoslovenští diplomaté tuto stížnost prostě ignorovali. Následoval protest egyptské vlády, ze které se ministerstvo zahraničí obratně "vykroutilo" připomínkou několika chybných zeměpisných názvů, jako třeba záměnou města Breslau (Vratislav v Polsku) a Břeclavi. Po těchto připomínkách už egyptští diplomaté vůbec netrvali na odpovědi*.
+\\
+\\
+Nakonec je hezké uvést jednu historickou souvislost. Jeden z československých velitelů výcviku, plk. Hlaďa, doporučil při skončení výcviku izraelským pilotům, aby "rozsekali nepřítele na zemi" ("Screw them on the ground.")′. Přesně to udělali Izraelci o devatenáct let později, kdy v roce 1967 jedním mohutným leteckým náletem zničili většinu letectva arabských států a začali tak Šestidenní válku, ve které invaze Arabů bez letecké podpory zkolabovala právě do šesti dnů.
+\\
+\\
+==== Závěr ====
+Jak je napsáno v úvodu //(který zde není, hahaha)//, během psaní seminární práce jsem chtěla pochopit, jak je možné, že tak mladý stát téměř bez vojenské podpory dokázal odolat náporu hned několika ozbrojených nepřátel.  Jak si lze v práci přečíst, nezvládl by to bez podpory ostatních zemí (včetně Československa), které se rozhodly nově vzniklému státu pomoci, ať už s vidinou diplomatické spolupráce v budoucnosti nebo čistě z humánních důvodů.
+\\
+\\
+K čemu by ale bylo všechno vojenské vybavení, kdyby neměla izraelská armáda schopné velení, takticky promyšlený postup a odhodlané vojsko. Opačnou situaci můžeme vidět u arabských armád, které také podle toho dopadly a byly poraženy.
+\\
+\\
+Jako cíl jsem uvedla zvýšení povědomosti o těchto novodobých izraelských dějinách. To jsem splnila hlavně u sebe. Díky načtené literatuře si troufám tvrdit, že jsem nahlédla pod roušku problematiky oblasti Palestiny, že se mi alespoň zčásti podařilo pochopit pohnutky a chování lidí v té době. Doufám, že tyto poznatky dokáži co nejefektivněji šířit kolem sebe a informovat i další lidi o této důležité části novodobé historie.
+\\
+\\
+Povedl se mi můj záměr? Budu moc ráda, když mi váš názor napíšete na betkosvet(zavináč)bethulda.cz! :)
+\\
+\\
+citace: \\
+* - Ivan Brož, Arabsko-izrealské války \\
+° - Howard M. Sachar, Dějiny Státu Izrael \\
+′ - Jiří Šulc, Mosty do Tel Avivu \\
+¯ - https://www.stream.cz/slavnedny/10010681-den-kdy-zacala-sestidenni-valka-5-cerven

Bětkosvět

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku